500 kilometrů po Dunaji na raftu

Nejprve bych rád vysvětlil, proč jsem si vlastně vybral sjezd Dunaje tímto nevšedním způsobem. Za prvé, počáteční místo expedice je slovenské město Komárno, ve kterém máme příbuzné a několikrát v roce sem jezdíme. Za druhé jsem hrdý absolvent lodní průmyslovky v Děčíně, a proto mám k vodě pozitivní vztah. A ten nejhlavnější důvod je Ilja Bruš, hlavní představitel knihy Lodivod dunajský od Julese Verna.

Že jste o něm nikdy neslyšeli? To by nebylo nic divného, moc známa kniha to zrovna není. Ale Ilja Bruš je můj osobní hrdina, který dokázal sám upádlovat po Dunaji skoro 2000 kmza měsíc.

Asi není nejrozumnější plánovat výpravu na základě těchto indicií, ale zkusil jsem to. Nejdůležitější úkol bylo sehnat posádku, která by do toho šla se mnou. Nadhodil jsem plán cesty po pár pivech v hospodě a hned jsme si plácli s bráchou a kamarádem. Ve třech jet na raftu Colorado 450 sice není ideální počet, ale víc bláznů jsem bohužel nenašel.

Člun jsme spustili na řeku asi 20 km proti proudu od města Komárno. Na cestu jsme měli jen 14 dní a po pár dnech na řece mi bylo jasné, že můj předpoklad upádlovat 60 km denně(Ilja Bruš jel totiž 80 km) je nesmysl. A k tomu se mi nad Budapeští chtěla vzbouřit posádka, že prý už nemůžou.

Dunaj má v některých místech šířku až 700m a nekonečné rovinky jsou dlouhé i přes 10km. Je to často dost frustrující a navíc okolo jezdí velké lodě, takže nemůžeme jet ideálně v proudnici. Občas nám dokonce fouká zákeřný protivítr Košava, vanoucí od jihu. V rámci uklidnění posádky jsme zavedli režim — pádlují vždy jen dva a třetí střídá a může odpočívat. To znamená, že občas stojíme na místě. Vodácké kempy tu opravdu nejsou, takže spíme na divoko ve stanech s moskytiérami. Ty jsou naprostou nutností, protože komárů je zde šíleněmoc. Se stravováním to na Dunaji také není zrovna nejjednodušší, okolo řeky je totiž velmi málo možností, kde nakoupit potraviny. Veškeré zásoby jídla a nezbytností máme s sebou na lodi.  Ale i v těchto nepříznivých podmínkách náš  400kg vážící raft dokázal denně ujet až 40 km.

Začátek plavby před Komárnem, celá posádka / f: archiv Marcel Miščík

Dunaj protéká místy, kde se psala historie. Prohlídky nádherných měst a památek nám zpříjemňovaly náročnější úseky ničeho. Několik pozoruhodností po proudu Dunaje rozhodně stojí za zmínku. Například hned v Komárně je u řeky vojenská pevnost z 16. století ve tvaru hvězdice a kousek po proudu jsou ve vesnici Iža nepříliš známé vykopávky římského vojenského tábora. Dále jsme navštívili město Estergom, kde je třetí největší kostel v Evropě s bazilikou vysokou 80 metrů. Naproti je slovenské Štůrovo, které je zajímavé svým mostem přes Dunaj, který je poprvé nově opraven od svého zničení z 2. světové války. Následně proplouváme pod monumentálním hradem Višegrád, který bránil mongolským nájezdům.

Celnice na Dunaji, Bezdan, Srbsko. I my musíme zaplatit daň za použití řeky (55 EUR) / f: archiv Marcel Miščík

Další pozoruhodné město po proudu je Budapešť, kde míjíme ostrovy s římskými lázněmi, nádherné mosty a budovu parlamentu postavenou přímo u řeky. Dokonce jsme narazili i na kus české historie a to ve městě Mohač, kde ve válce s Turky zemřel roku 1526 český král Ludvík Jagellonský. Poté jsme se přiblížili současné válečné historii ve městě Vukovar, které hrálo jednu z hlavních rolí v balkánské válce. Poslední zajímavé místo naší výpravy bylo srbské město Novi Sad, kde se nachází Petrovaradinská pevnost, což je největší pevnost na Dunaji postavená jako obrana proti Turkům.

Předseda nejstaršího veslařského klubu v Srbsku, Novi Sad / f: archiv Marcel Miščík

A právě před Novim Sadem k nám připlul veselý starší pán na kajaku. Viděl naši českou vlajku a zaujmula ho. Když jsme mu řekli, co jsme zač a odkud jedeme, okamžitě nás pozval do veslařského klubu. Tam nás již čekali a seznámili jsme se se srbskými reprezentanty ve veslování a kanoistice. Byli velice pohostinní a neustále se nás ptali z jakého, že jsme to českého sportovního klubu. No co jim máme říct? Že jsme trojice pitomců, kteří za 14 dní na raftu upádlovali  500 km podle knížky Julese Verna?

Expedice Amazonka

Autor článku Marcel Miščík se od roku 2002 věnuje nejrůznějším expedicím po celém světě. Jednou z těch méně exotických byla právě výprava po Dunaji popsaná v dnešním článku a parta jí absolvovala v roce 2009. Aktuálně dává Marcel dohromady další expedici, která má velmi ambiciózní cíl. V plánu je totiž splutí řeky Amazonky v délce 1500 km, které by skupina rádo zdolala za 30 dní. Start je naplánován ve městě Tabatinga, které leží na trojmezí Brazílie, Peru a Kolumbie, a cíl v brazilském Manaus. O expedici vás budeme průběžně informovat na našem facebooku.

 

 

 
 
 

 

Opravy lodí

Stáhněte si

Přihlášení

Používáním tohoto webu souhlasíte, že využívá cookies.

Více informací